Japonský teriér

Japonský teriér

Charakteristika

Japonský teriér je plemeno velmi tajemné. Nikoli nějakým mystickým, orientálním způsobem, ale proto, že je znám víceméně jen z nomenklatury FCI. Japonské prameny se úsečně a nekonkrétně zmiňují o křížení „původních japonských psů“ – což je rčení provázející všechna japonská národní plemena – s jakýmsi malým honičem a blíže neurčenými krátkosrstými teriéry. Není ovšem třeba hledat ani zde jakoukoli východní mystiku: japonská forma krátkosrstého teriéra, lehce připomínajícího stavbou těla italského chrta vznikla na ostrově Honšů, především v oblasti Jokohama a Kobe, z četných importů britských hladkosrstých teriérů, kteří se sem dostávali v průběhu 19. a 20. století. Byly to tedy už formy „staroanglické“ a zbarvení japonského teriéra naznačuje, že ve zbarvení black and tan i bílém. Bílou barvu mohl přinést později i drsnosrstý foxteriér, přičemž importovaní psi se jednak přizpůsobovali novým klimatickým podmínkám, jednak – zřejmě neorganizovaně – vytvářeli místní formy. Tak by bylo možno rozumět oněm „původním japonským psům“, posléze v chovu doladěným regulérními teriéry.

Nejvýraznějším exteriérovým znakem japonského teriéra je mimořádně krátká srst – kolem jednoho milimetru, což je však poněkud v rozporu s tvrzením, že důvodem tohoto novoplemenného křížení bylo získat teriéra vhodného speciálně pro japonské klima.