Sussex španěl

Sussex španěl

Povaha plemene

Sussex španěl je přítulný, veselý a uštěkaný pes, aktivní a neúnavný pracant, který je vždy ve střehu. Bývá mazaný a trochu svéhlavý, někdy žárlivý. Sussex španěl by rád svého pána měl pouze pro sebe. Sussex španěl je lovecký pes. Lehce se podrobuje výcviku.

Popis plemene

Postava sussex španěla není příliš vysoká, ale silná. Trup má protáhlý. Hlava je široká, lebka zaoblená mezi ušima, ani rovná ani kulatá, s mírnou prohlubní uprostřed, výrazný stop, obočí "zamračené", znatelný, ale nikoliv špičatý týlní hrbol, čenich je široký a čtvercový z profilu, nozdry dobře vyvinuté, játrově hnědé barvy, pysky poněkud převislé. Uši má dlouhé, porostlé jemnou zvlněnou srstí. Oči má sussex španěl oříškově hnědé, spíše větší, nikoliv kulaté, spojivka nemá být příliš viditelná. Ocas je nesený v linii hřbetu. Sussex španěl má hluboký, dobře vyvinutý hrudník, nepříliš kulatý, dobře klenutá žebra, silné tělo nemá mít od kohoutku až k zádi žádný náznak zeštíhlení. V kohoutku je vysoký 38 až 41 cm. Váha je cca 23 kilogramů. Srst sussex španěla je dlouhá, hustá, hladká, bez náznaku zkadeření, s bohatou podsadou, uši jsou pokryté jemnou, zvlněnou, ale nepříliš bohatou srstí, hrudní i pánevní končetiny mají praporce, ale níže na hleznu už jsou čisté, ocas je hustě osrstěný, na krku dole je zřetelně delší srst. Barva srsti je červeno-hnědá se zlatavým nádechem.

Základní péče o psa

Sussex španěl potřebuje dlouhé procházky. Tento pes nesnáší přílišné teplo, proto by měl majitel na toto pamatovat. Zvýšenou pozornost bychom měli věnovat péči o srst. Samozřejmé je denní kartáčování a česání. Srst Sussex španěla se nestříhá, přijatelné je pouze zastřihávání tlapky do tvaru nebo mezi polštářky na tlapkách, případně mezi hleznem a tlapou. Třásně mezi prsty na noze musí být ponechány v dostačující délce tak, aby zakrývaly drápy. Při příchodu z procházky zkontrolujte tlapky, zdali nemá pes mezi prsty nějaké nečistoty. Jednou za týden zkontrolujte a vyčistěte španělovi uši.

Historie plemene 

Historie tohoto psa není příliš jistá, protože je na stopě hlasitý, což není u španělů obvyklé. Může se předpokládat, že mezi jeho předky můžeme zařadit hlasitě lovící honiče. Pravděpodobný je výsledek křížení mezi starým dlouhosrstým "ptačím psem" a "Houndem", možné také je, že ztělesňuje nejstarší a původní typ starého landšpaněla. V 50. letech byla pro zdokonalení plemene přimíchána krev Clumber španěla. Sussex spaniel je prokazatelně chován jako čistokrevný už asi 150 let. Jeho nejúspěšnějším chovatelem v počátcích čistokrevného chovu byl A.E.Fuller v Rosehill Parku, v hrabství Sussex. Choval koncem 18. století hnědé španěly pro lovecké účely. Po Fullerově smrti započal chov "strážce zvěře" Relf se psem Georgem a fenou Pomp. Až v roce 1885 se chovu plemene opět ujal Mores Wooland. Vzhled plemene pak dobrých 20 let určovali jen psi z jeho chovatelské stanice Bridford. Wooland malicherně dbal na to, aby zůstal vedoucím chovatelem. Své psy jinému nepůjčil a neprodával žádné chovné feny. Bylo zopakováno přikřížení kokršpaněla pro jeho krásnou srst a vodního španěla pro játrově hnědou barvu, ačkoliv to není doloženo ani Woolandem, ani jinými chovateli. Toto křížení zapříčinilo dědičné upevnění jednoho ohraničeného typu, jasně odděleného od ostatních plemen španělů. Standard Sussex španěla byl potvrzen ve Velké Británii v roce 1885. V součané době však hrozí plemenu vyhynutí. Sussex španěl je převážně chován ve Velké Británii.